Úvod
Chronická únava je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé navštěvují lékaře. Přesto se velká část pacientů po základních vyšetřeních dozví, že „je vše v pořádku“ – přestože se necítí dobře, nemají energii a životní sílu.
Tento rozpor není projevem hypochondrie, ale mezerou mezi klasickým a funkčním přístupem k lidskému zdraví.
Klasický přístup
Klasická medicína se zaměřuje především na vyloučení závažné patologie či běžné příčiny únavy jako jsou anémie, onemocnění štítné žlázy, deprese či nespavost. Pokud laboratorní výsledky vyjdou v normě, lékař má tendenci uzavřít problém jako „nespecifickou únavu“ nebo ji spojit s psychickým přetížením.
Tento přístup je nezbytný, ale má svá omezení: nezachycuje funkční nerovnováhy, které ještě nejsou nemocí, ale už brání optimální tvorbě energie.
Pohled funkční medicíny
Funkční medicína se naopak ptá:
„Proč buňky netvoří dostatek energie?“ (Namísto: „Jak vyléčit chronickou únavu?“)
Zkoumá procesy, nikoli jen výsledky či diagnózy– tedy, jak fungují mitochondrie, zda mají dostatek potřebných živin, jak je na tom hormonální a nervová regulace, zda tělo není dlouhodobě ve stresové či zánětlivé zátěži.

Proč tento přístup dává smysl?
Tělo funguje jako integrovaný systém. Když chybí energie, nejde o příznak z jednoho orgánu, ale o selhání v síti biochemických procesů, nervové regulace a vnějších vlivů.
Funkční medicína se snaží obnovit rovnováhu – ne potlačit symptom. Koukni zde, zajímá-li tě více o obnově energetické rovnováhy.
Závěr
Únava není diagnóza, ale signál těla, že energie se netvoří optimálně.
Klasická medicína odhalí, zda je příčinou nemoc. Funkční přístup napoví, proč se tělo do nerovnováhy dostalo – a jak jej znovu naučit energii vyrábět.